Reaguji na níže uvedený článek P. C. Robertsa. Článek je důležitý. Popisuje ideologickou realitu Západu otevřeně, ale v jednom podstatném aspektu se absolutně mýlí. Vinu za ideologický a mravní zmatek Západu, který ho velmi oslabuje a ničí vše, co v něm bylo po generace zdravé, přisuzuje marxismu či spíše neomarxismu, (t.j. asi Frankfurtské škole). Ne že bych se chtěla marxismu zastávat, byl to zjednodušený pohled na lidskou existenci, založený na materialistických filosofických základech, což způsobilo v praxi velké problémy, z nichž nebezpečná byla hlavně možnost zneužití a manipulace v politice.

Ale je to idelogie do značné míry kolektivistická, na rozdíl od individualistického liberalismu a neoliberalismu, které mají silný potenciál společnost atomizovat a také to již několik desetiletí dělají. Roberts sám jmenuje několik případů, které jsou součástí současné "politické korektnosti" v západních liberálně demokratických státech. Ideologie vychází z absurdního pojetí lidských práv a převálcovává demokracii. Vlády, které se propůjčily tomuto procesu, je již těžko zvát demokratické. Stojí za povšimnutí, že země, které odolávají tomuto trendu, jsou blíže marxismu než neoliberalismu.

Ideál demokracie stojí hlavně na rovnováze demokratických institucí a hodnot týkajících se specifických, v historii zakořeněných kolektivních potřeb a zájmů (společenských, národních, státních) a respektu k individuálním svobodám a podmínkám k pozitivnímu rozvoji jednotlivců i společností. Stát v tomto ohledu hraje nezastupitelnou roli už jen proto, že podmínky existence obyvatel jsou v každém velmi rozdílné, dané kulturou, historií,zkušenostmi.

Demokracie, jako politický systém beroucí daleko větší ohled na obecné, společenské dobro než systémy jiné, se neobejde bez respektu ke kolektivitě, k národním entitám s jejich přirozenou hlubokou identitou a integritou, vhodnou pro efektivní politickou participaci veřejnosti ve prospěch úrovně většiny jednotlivců i celku. Všechny ostatní systémy daleko více společnost rozdělují na nejrůznější skupiny, v současnosti orientované především na soukromé, osobní zájmy, schopné jen málo lidi sjednocovat ve spolupráci ve prospěch úrovně všech a celku. Marxismus rozděloval společnost, národy, na dvě nepřátelské třídy, ale liberalismus a zvláště soudobý neoliberalismus, přímo tříští tyto entity, atomizuje společnost na stoupající absurdní počet skupin, což vyhovuje především nadnárodním mocenským vrstvám, které tento vývoj podporují z řady důvodá, z nichž možná nejdůležitější je, že se tím likviduje možnost, aby lidé byli schopni se kolektivně a efektivně organizovat ve prospěch svých potřeb a úrovně proti korporátním zájmům, jejichž hlavím cílem je maximalizace zisku a v žádném případě ne úroveň lidí, národů a jejich jejich důstojný život. Neoliberální potřeba hledat nepřítele je možná nebezpečnější pro mír a úroveň lidí než marxistický koncept třídního nepřítele. Pravda je, že obě ideologie vycházejí z materialistické filosofie a podceňují důležité a nezastupitelné morální a duchovní dimenze lidské existence, bez nichž plnohodnotný lidský a společenský život není možný.